Zmena je život

Přináší život časté změny nebo je změna samotnou podstatou života? Vesmír a celá existence, tedy i my samotní, je událostí, která neustále probíhá a mění se.
Popisuješ
lidskou rasu dokonalou takovou jaká je, stejně dokonalou jako jiné
projevy přírody. Také říkáš, že nejsme zodpovědní za to, kdo jsme nebo
co děláme. To je velmi odlišné od jiných učení, jako je například
Buddhismus, které podporují postupy pro sebeovládání, sebepoznání,
sebezdokonalování, atd.
Zpočátku se to tak zdá. Studenti duchovní nauky totiž často věří, že
tato učení jsou o zdokonalování sebe sama skrze veliké úsilí. Provádějí
různé praktiky v naději přeměny sebe sama do něčeho nazývaného osvícená
bytost. Předpokládají, že osvícená bytost je někdo, kdo nikdy neprožívá
nepříjemné emoce, jako je zmatek, hněv, smutek, žárlivost, strach,
deprese a tak dále.Studenti doufají, že uniknou těmto obtížím a snaží se být klidní a
spokojení po celou dobu.
Hledají nějaký druh porozumění a dovedností,
které jim poskytnou kontrolu nad nepříjemnými aspekty života. Já se s nimi setkávám poté, co již praktikovali jejich
sebezdokonalující postupy po mnoho let a zvažují, proč tyto praktiky
neměly potřebný účinek, proč necítí pocit dokonalosti, a proč stále
zažívají nepříjemné emoce. Je to proto, že takzvané osvícení, které tyto tradice nabízejí, nemá
vůbec nic společného se sebezdokonalováním, nebo kontrolou. Můžete cvičit pozorování svých myšlenek a emocí, analyzovat je, bránit
jim a pokoušet se nad nimi zvítězit kolik chcete. Ale po celou dobu
podléháte základní iluzi, kterou nedokážete prohlédnout, a na kterou
tato učení ve skutečnosti poukazují.
Všechna velká duchovní učení totiž
ve finále poukazují na svobodu, která nemá nic společného se
sebezdokonalováním nebo kontrolou.
A co je touto svobodou?
Poznání, že život není naše konání; jsme pohybem přírody. Všechno je v každém okamžiku již kompletním a čistým projevem existence; tedy nikoliv projevem a dosahováním samotného jedince.
Můžete to rozvést?
Ano. Budeme-li zkoumat život, můžeme pozorovat, že vše se mění. Dokonce
i ty na pohled nejvíce pevné "věci" procházejí nějakou změnou v každém
okamžiku. Toto lze snadno vidět u věcí, které se rychle mění, jako jsou
myšlenky, nálady a emoce. Ale není to na první pohled zřejmé u věcí,
které se mění pomalu, jako jsou stěny, nábytek a hory. Nicméně pokud
strávíme čas hlubokým uvažováním, můžeme potvrdit fakt, že se mění vše. Pokud nebude udržován dům ve kterém sedíme, nakonec vyschne, obrátí se v
prach a zmizí. Nikdo se nedomnívá, že zůstane zcela nový stovky let a
pak zestárne přes noc.

Místo toho vnímáme, že pomalu stárne a tato změna
jemným způsobem probíhá právě teď. Podíváme-li se na stromy, které spadly v lese, je snadné pozorovat, že
se rozkládají. Pomalu mizí, obracejí se v prach a tyto kousky prachu se
nakonec stanou tak malými, že boudou vypadat jakoby zmizely. Tvar stromu
je vlastně pohyb, který se rozvíjí od semínka, roste do dospělosti a
nakonec se rozplývá. Je to tak stejné se vším, co existuje. Himálajské hory rostou každým
rokem o jeden centimetr, zatímco jiné pohoří jsou obrušovány a nakonec
budou rovinami. Na tomto místě, kde sedíme, byl kdysi oceán, ale už zde
není.
To co tu je právě teď, se samo od sebe mění. Planeta Země začala jako horké plyny, které se staly roztavenou lávou a
poté pevnou skálou, a tato skála se bude "pohybovat" skrze své různé
podoby dokud nakonec nezmizí.
Astronomové pozorují celé mizející galaxie ve vzdálených koutech vesmíru. Zkoumáme-li život, rostliny rostou, živočichové stárnou, řeky tečou, města se transformují, klima se mění, světadíly se posouvají atd. Nacházíme neustálý pohyb. Podíváme-li se do našeho vlastního bytí, najdeme stejné děje: nádechy přicházejí a odcházejí, srdce bije, myšlenky plynou, nálady se přeměňují, vnímání se mění, zvuky tančí, pocity, bolesti, pulzace, vibrace, a tak dále.
Celá existence je pohyblivé a vibrující dění.
Nezáleží na tom, co to je - atom, myšlenka, zvuk, situace, tělo,
duševní stav, rostlina, bouře, hora, nebo galaxie - vše co známe se
mění, buď rychle, nebo pomalu. Dovnitř a ven, velké nebo malé, je zde
jen tato změn a plynutí. Pokud tenhle fakt naplno uznáme, můžeme si
uvědomit, že to je vlastně úplně vše, co ve skutečnosti existuje. Žádný objekt nebo "věc" není ve skutečnosti zformována. Nic není
zřízeno nebo definováno.
Žádná věc není stvořena k tomu, aby zde zůstávala a přebývala. To, co obvykle považujeme za sbírku věcí, spoustu věcí ve vesmíru, se mnohem přesněji jeví jako "veliký duch", protože to odráží skutečnost, která je plná života a plynoucí. V některých duchovních učeních se tomu říká nezformovaná přítomnost, nebo jednoduše "ne-forma", protože neustálá změna je přetrvávající absence jakékoli konkrétního uspořádání nebo tvaru.
Toto konstantní plynutí není nějakou smyšlenou situací: je to vše, co je stále zažíváno. Je to všechno, co jsme a všechno kolem nás. Uvnitř i vně, zde je jen nezformovaná živost. Někteří to nazývají energie, kvantová energie, nebo temná energie; někteří to nazývají čisté vědomí nebo čisté uvědomění; někteří to nazývají Mysl, s velkým "M"; někteří to označují jako neustále se měnící oceán existence; a někteří to prostě pojmenují jako Bůh, Tao, nebo Átman. Je zřejmé, že událost nebo přítomnost, která se stále mění, nemůže být popsána jako něco konkrétního. Je to stálý pohyb, dynamika. Zcela uznat tuto základní skutečnost přináší důležitou změnu ve vnímání smyslu života.
Z knihy Essence revisited, Darryl Bailey, Non-Duality Press. Překlad: Tomáš. www.zivotvpritomnosti.cz